Jakoby Nic
A tak se domů potácím
v metru se líně kolíbám
naději svou občas poztrácím
a pak ji znovu nalézám
Všichni se tvářej jakoby nic
na tváři úsměv a v duši klid
Všichni se tvářej jakoby nic
já mám chuť večer někam jít
Všichni se tvářej jakoby nic
a mozek mít zas jak vymytej
Všichni se tvářej jakoby nic
a já jsem sám a tím pádem zabitej
Nechápu čím jsem podivnej
sem v tomhle blbým městě sám
dav je mi někdy protivnej
jindy mu s chutí podléhám
Radši si to nechám projít hlavou
nedalas mi nic vo co bych stál
jak na to koukám naději mám malou
když vokolo kolem koneckonců dál
Všichni tvářej se jakoby nic...
Jakoby Nada
E assim eu me arrasto pela casa
no metrô eu me balanço devagar
perco a esperança de vez em quando
mas depois eu a encontro de novo
Todos agem como se nada
sorriso no rosto e paz na alma
Todos agem como se nada
eu só quero sair pra algum lugar à noite
Todos agem como se nada
e a cabeça tá vazia de novo
Todos agem como se nada
e eu tô sozinho e isso me derruba
Não entendo por que sou estranho
aqui nessa cidade idiota, sozinho
a multidão às vezes me irrita
outras vezes eu me deixo levar
Prefiro deixar isso passar na minha cabeça
você não me deu nada que eu quisesse
olhando assim, a esperança é pequena
quando tudo ao redor continua igual
Todos agem como se nada...