Láska a jiná násilí
Vražedně rychle přibývají
věci z kterých se nestřílí…
Podivná jabka v sadech zrají…
Co nezabije to tě posílí…
Pročpak bůh stvořil černý ptáky
A vlčí máky v obilí?
A řezníky a ostrý háky!
Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…
Vražedně rychle sílu ztrácí
křehcí podzimní motýli…
V černých mracích spí bílí ptáci…
Krev nočních vlků k ránu stéká
po sněhobílých košilích…
Mlčící ryby plují v řekách…
Co nezabije to tě posílí…
Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…
Hluboko ve tmách ledy tají
A my se té tmy napili
Kopyta buší do vrat stájí…
Co nezabije, to tě posílí…
Než přijde konec punktum tečka
všechno to stokrát zešílí…
Cítíš ten hlad v půlnočních smečkách?
Co nezabije, to tě posílí…
Co nezabije, to tě posílí…
Vzpomínáš ještě, jak ses bála
Lásky a jiných násilí
Čím ses to od té doby stala?
Co nezabije, to tě posílí…
Amor e Outras Violências
A morte vem rápido
coisas que não se atiram…
Maçãs estranhas amadurecem nos pomares…
O que não te mata, te fortalece…
Por que Deus criou os pássaros negros
E as papoulas no trigo?
E os açougueiros e ganchos afiados!
Você ainda se lembra de como tinha medo
Do amor e de outras violências?
O que você se tornou desde então?
O que não te mata, te fortalece…
A morte rapidamente perde força
Borboletas frágeis de outono…
Em nuvens negras dormem pássaros brancos…
O sangue dos lobos noturnos escorre
Sobre camisas brancas como a neve…
Peixes silenciosos nadam nos rios…
O que não te mata, te fortalece…
Você ainda se lembra de como tinha medo
Do amor e de outras violências?
O que você se tornou desde então?
O que não te mata, te fortalece…
Profundamente nas sombras o gelo derrete
E nós bebemos dessa escuridão
Cascos batem nas portas do estábulo…
O que não te mata, te fortalece…
Antes que chegue o fim, ponto final
Tudo isso enlouquece mil vezes…
Você sente essa fome nas matilhas à meia-noite?
O que não te mata, te fortalece…
O que não te mata, te fortalece…
Você ainda se lembra de como tinha medo
Do amor e de outras violências?
O que você se tornou desde então?
O que não te mata, te fortalece…
Composição: Tomas Rorecek, Ondrej Skoch