395px

Crônicas Antigas

Karakum

Dávné Kroniky

Z dávných èasù pøíbìhy vyprávím
Zemì duní kopyty koní
Slunce zapadá vítr vane dál
Vítr který nikdo nesly¹í

Dávný trùn na nìm mocný král
Tajemství oceli teï hledá dál
Noèní samotou tichá píseò zní
Ocel meèù teï zvítìzí
Chorály mrtvých lesem se plou¾í dál
Vítr zpívá píseò pohøební
Ze tmy vychází kdo ti sílu dá
Tvému meèi teï po¾ehná

Dávné kroniky co starý èas pøiblí¾í
Do nich se podívej jak to bude dál
U bájných hrdinù hledej sílu svou
Dobøe vím co teï bude dál

Západ sluneèní barvu krve má
Velké vítìzství nový den nám dá
Meè svùj odkládá¹ pod strom ulehá¹
Tmou se probíjí jenom ohòù záø

Dávné kroniky co starý èas........

Crônicas Antigas

Das antigas eras, histórias eu conto
A terra ressoa com os cascos dos cavalos
O sol se põe, o vento continua a soprar
Um vento que ninguém escuta

Um trono antigo onde um rei poderoso está
Segredos do aço ele busca agora
Na solidão da noite, uma canção silenciosa ecoa
O aço das espadas agora triunfará
Cânticos dos mortos vagam pela floresta
O vento canta uma canção fúnebre
Da escuridão surge quem te dará força
Abençoará tua espada agora

Crônicas antigas que aproximam o velho tempo
Olhe para elas e veja como será o futuro
Nos heróis lendários, busque sua força
Sei bem o que virá a seguir

O pôr do sol tem a cor do sangue
Uma grande vitória nos dará um novo dia
A espada você repousa sob a árvore
Na escuridão, apenas a chama brilha

Crônicas antigas que o velho tempo........

Composição: