Litanie K Satanovi
Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!
Ó, ty, jenž nejvíc znáš Ó archandìli hnìvu
jsi zavržený bùh zbavený chvalospìvu
jak ukrivdili ti kníže exilu
aè byl jsi pøemožen, nepøišels o sílu
Ty, který všechno víš, Ty pane hlubin králi
jsi lékaø úzkostí a utišuješ žaly
Ty, ktorý pronikáš svým zrakem arzenál
kde kovy pohøbené spí v tvrdém lùne skál
Ty, dáváš zloèincùm pod šibenicí klid
jenž drtí, ponouká a pobuøuje lid
Ty, abys zachránil nás z pozemského víru
nauèils míchati nás uhlí, ledek, síru
Ty lampo vyhnancù a objevitelù
jsi knìzem šibenic a spiklých mstitelù
Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!
Litania ao Satanás
Satanás, tem compaixão da minha longa miséria!
Ó, tu que mais sabes, ó arcanjo da ira,
tu és um deus rejeitado, privado de louvor,
como te ofenderam os príncipes do exílio.
Embora tenhas sido vencido, não perdeste a força.
Tu, que tudo sabes, tu, senhor das profundezas,
es o médico das angústias e acalmas os lamentos.
Tu, que penetras com teu olhar o arsenal,
onde os metais enterrados dormem no duro seio da rocha.
Tu, que dás aos criminosos sob a forca a paz,
que oprime, incita e provoca o povo.
Tu, para nos salvar do turbilhão terreno,
ensinaste a misturar carvão, salitre e enxofre.
Tu, luz dos exilados e descobridores,
es o príncipe das forcas e dos vingadores conspiradores.
Satanás, tem compaixão da minha longa miséria!