395px

Amanhecer dos Cárpatos

XIII Století

Vitr Z Karpat

V temnotách se úsvit rodí

Slunce skrýká svoji tvář

Cáry mraků dešťěm zdobí

A blátem cesty sama klopýtáš


Nový den se v slzách rodí

Oblékáš svůj černý šat

Vlasy havranů ti září

A polibek hladí jak vítr z karpat


Zase ptáš se, jak bůh soudí

Co je hřích a úděl náš

Jenom ticho provází tě

A odpověď v sobě ukrýváš


K ránu opět svíce zhasnou

Dešťěm noci přicházíš

Na tvůj oltář slzy spadnou

A modlitbou me ze sna probouzíš


Přicházím jak měsíc vlků

Padá anděl na tvůj klín

Někde v tmách se úsvit rodí

A vítr z karpat polibek přináší

Amanhecer dos Cárpatos

No escuro, o amanhecer surge

O sol esconde seu rosto

Fragmentos de nuvens enfeitam a chuva

E na lama do caminho você tropeça sozinha

Um novo dia nasce em lágrimas

Você veste seu manto negro

Seus cabelos negros brilham

E o beijo acaricia como o vento dos Cárpatos

Novamente você pergunta como Deus julga

O que é pecado e nosso destino

Apenas o silêncio te acompanha

E a resposta você esconde em si

Pela manhã as velas se apagam novamente

Você chega com a chuva da noite

Lágrimas caem sobre seu altar

E com uma oração me desperta do sonho

Chego como a lua dos lobos

Um anjo cai em seu colo

Em algum lugar nas sombras o amanhecer surge

E o vento dos Cárpatos traz um beijo

Composição: