Cernunnos, Zlatooký Král

Cernunnos, Rei de Olhos Dourados

Cernunnos, Zlatooký Král

Frio, antigo em sua nobrezaChladný, prastarý ve své vznešenosti
Raízes como ossos do tempo, ramos portões à distânciaKořeny kostmi času, větve brány v dál
Força do silêncio divino e colunas de árvoresSíň božského ticha a sloupoví stromů
Isso é a floresta KarnutianaToť Karnutský hvozd

Avançam inquebrantáveis sob a águia romanaDál kráčí nezlomní pod orlem římským
Como a carapaça de uma tartaruga, intransponíveisJako krunýř želv neprolomitelní
O imperador ordena sob o estandarte de JúpiterCísař káže pod standartou Jupitera
Diga - a Europa é minha!Rci - Evropa je má!

Milhares de pés se prostram na terra negraTisíce nohou boří se v černou půdu
O brilho das armaduras enfraquece na sombra das abóbadas florestaisLesk pancířů slábne v stínu lesních klenb
Uma muralha se fecha de casca rasgadaZavírá se hradba z rozšklebené kůry
Quando a floresta ganha vidaKdyž les ožívá

No crepúsculo verde, a luz se acendeV zeleném soumraku světla zahoří
O brilho dos olhos divinos, que se mergulham nas almasLesk božských očí, co se v duše zanoří
O governante é o cervo com chifres douradosVládcem jest jelen se zlatým parožím
Com sua voz ele falaSvým hlasem promlouvá

"Sou o sangue e a terra desta região, sou o pastor de meus bosques,"Jsem krví i půdou tohoto kraje, jsem pastýřem svých hájů,
E o rei com a coroa de folhas de carvalho…I králem s korunou z dubového listí…
Não deixarei veneno penetrar nas veias desta terra, nem doença em seus ossos!Nenechám jed proniknout do žil této země, ni chorobu v její kosti!
Que desperte o que dormiu por eternidade, pela glória de meu legadoAť probudí se, co spalo po věčnost, pro slávu mého dědictví
Desperte… acorde… desperte…"Vzbuď se…probuď se…vzbuď se…"

E então um relâmpago rasgou o céu negroA pak blesk rozťal černou oblohu
Bocas das árvores gritam, queimando montesÚsta stromů křičí, hoří mohyly
Sombras nuas dançam na luz das chamasNahé stíny tančí v záři plamenů
O clã defende sua terraKlan brání svůj kraj
Com a ajuda dos deuses - às armas!S pomocí bohů - do zbraně!

Os cavalos se erguem mais alto (morrem sob os troncos)Koně děsem vzpínají se výš (umírají pod kmeny)
O centurião solta sua espada (condenado à morte)Centurion upouští svůj meč (k smrti je odsouzený)
A sombra do estandarte, outrora orgulhosamente tremulava (despedaçado por corvos)Stín praporu, kdysi pyšně vlál (havrany rozervaný)
O coração da floresta persiste! Cruadalach!Srdce lesa přetrvá! Cruadalach!

O rei de olhos dourados observa o horizonteZlatooký král hledí na horizont
Um novo dia nasce banhado em sangueRodí se nový den v krvi zalitý
Mortos se cobrem de musgo, enquanto desaparecem nos braçosMrtvé prorůstá mech, když mizí v náruči
Da mãe onipotenteMatky všemocné

Um dia claro se espalhou nas feridas de suas clareirasJasný den se rozlil v rány mýtin svých
Nem vestígios de carmim na folhagem encantadoraNi stopy karmínu v půvabném listoví
O tributo foi pago, os deuses nos protegemSplacena je daň, dál bohové nás chraň
E a floresta novamente adormece…A les opět usíná…