Rubín
Tam v zahradì,
kde slyším zpívat mrtvé nymfy
vidím oèi Tvé
zrcadlí se v temné vodì
Tvá poslední rùže
v Tvých dlaních uvadá
spatøíš jméno mé
v odlesku havraního letu
Svou dlaní rozèeøím vlnky téhle vody
spatøím temné stíny jak tanèí v rohu zahrady
a rubín tiše záøí, tak krvavì v oèích Tvých
jak modlitbu poslední vložím jej do záhybù…svého pláštì
Tak se démon tiše vplížil do stìn tohohle konventu
v bezesných nocích vidím, jak rubín ve tmì záøí
slyšíš mùj hlas? Já ukážu Ti krajinu smrti
snad slyším vítr sténat, v hlubinách v stínu skal
ovládnu Tvou mysl, vím, že slyšíš mùj hlas
nevím, zda Bùh je jen stín, stín tìch mých bezesných nocí
nakloním váhy posledniho soudu, pro Tebe…..Miriam
Tvùj hlas slyším v útrobách svých, vím, že je to høích
Rubin
Lá no jardim,
onde ouço as mortas ninfas cantarem
vejo teus olhos
refletindo na água escura
A tua última rosa
nas tuas mãos murcha
verás meu nome
no brilho do voo do corvo
Com a mão, eu vou agitar as ondas dessa água
vejo sombras escuras dançando no canto do jardim
e o rubi brilha silenciosamente, tão sanguinamente nos teus olhos
como uma última oração, eu o coloco nas dobras... do meu manto
Assim, o demônio se esgueirou silenciosamente pelas paredes deste convento
nas noites sem sono, vejo como o rubi brilha na escuridão
ouves minha voz? Eu te mostrarei a terra da morte
talvez eu ouça o vento gemer, nas profundezas na sombra das rochas
eu dominarei tua mente, sei que ouves minha voz
não sei se Deus é apenas uma sombra, a sombra das minhas noites sem sono
eu inclino as balanças do último julgamento, por você... Miriam
Teu voz eu ouço nas entranhas de mim, sei que é pecado