395px

Cabeça Modernista

Master's Hammer

Hlava Modernistova

Ve sklepení temném v Jilské ulici
Nachází se lokál historisující
Každej kámen nasáklý jest rùzným kuøivem
Po pùlnoci divné vìci tropí každý den
Mají nìco spoleèného, to je tøeba øíct
Masírují kone svého - strašný apetit
Poloslepý kuchaø už tam vaøí 300 let
Nikdo neví, že to dneska bude naposled

Zrak mu totiž neslouží tak jako za mlada
Zlatá høivna jeví se jak hoven hromada
Jeho zorný úhel jednu výhodu tu má -
Že si kromì truhel Nièeho nevšímá

Dneska zrovna není pøíliš geniální
Zapomnìl si svoje brýle bifokální
A tak místo tuøínu nám do polévky dal
Amoební chuchvalec co na prkénku sal
Maso kosti lebeèní když varem opouští
Psychotropní páry žhavý kastról vypouští
Šedá kùra mozková, co mívá sktrukturku
Pøipomíná doslova dìtskou prdelku

Bez názvu - kombinovaná technika
Z Marsu autor pøiletel a nikomu nic neøíká
Jeho hlava uøíznutá v polévce se stkví
Chvíli hnìdá, chvíli žlutá, hypermoderní

Do talíøe lžíci vnoøil první Holata
Ze hromady hoven máme høivnu ze zlata
Transkosmické kataklysma hrùzy brutální
K Nièemu by nebyli brýle bifokální

Cabeça Modernista

No porão escuro da Rua Jilská
Tem um bar que é uma viagem no tempo
Cada pedra tá cheia de histórias ruins
Depois da meia-noite, coisas estranhas acontecem todo dia
Tem algo em comum, isso é preciso dizer
Eles massageiam o cavalo - um apetite horrível
Um cozinheiro meio cego já tá lá há 300 anos
Ninguém sabe que hoje vai ser a última vez

A visão dele não é mais como antigamente
A grama dourada parece um monte de cocô
O ângulo de visão dele tem uma vantagem -
Que além dos caixões, nada mais ele nota

Hoje não tá muito genial
Esqueceu os óculos bifocais
E ao invés de carne, ele colocou na sopa
Um aglomerado de amebas que grudou na tábua
A carne dos ossos do crânio quando sai fervendo
Libera vapores psicotrópicos de uma panela quente
A camada cinza do cérebro, que tem uma estrutura
Lembra literalmente uma bundinha de criança

Sem título - técnica combinada
O autor veio de Marte e não fala nada pra ninguém
A cabeça dele cortada na sopa brilha
Às vezes marrom, às vezes amarela, hiper-moderna

Colocou a colher no prato, o primeiro Holata
Da montanha de cocô, temos grama de ouro
Um cataclismo transcosmico de horror brutal
Com nada, os óculos bifocais não serviriam.

Composição: