Reka Smete, Co Jí Patrí
Za jarní doby snehy tají
Masy vody reku plní
Bourí se živel prírodní
Hladina stoupá výš a výš
Zchátralá stavba poblíž brehu
Dlouho si ríkám: "není to pravé"
Kamenná kaple s Pannou Marií
Modlí se pod ní jen bláznivé paní
Tolik stoupá voda, až do kaple vtéká
Pohled staré sochy stejne bezduchý
Príroda se zlobí, láme se kríž
Propadlou kapli voda odnáší
Blázni truchlí, strach mají z reky
Však prírodní síla pravým je bohem
Krev našich predku a otevrené oci
Krestanství pryc, jaro prichází
Água que Leva, Terra que Fica
Na primavera a neve derrete
Massa d'água enche o rio
A natureza se revolta
O nível sobe cada vez mais
Uma construção em ruínas perto da margem
Eu me digo há tempos: "não é o certo"
Uma capela de pedra com a Virgem Maria
Só as loucas rezam ali embaixo
A água sobe tanto que entra na capela
O olhar da velha estátua é o mesmo, sem vida
A natureza está brava, a cruz se quebra
A água leva a capela que desabou
Os loucos lamentam, têm medo do rio
Mas a força da natureza é o verdadeiro deus
O sangue dos nossos ancestrais e os olhos abertos
Cristianismo de lado, a primavera vem aí