Shelley
Slunce vrhá stín
Na větve stromů
Stíny ožívají
Ta cesta kterou znáš
Přicházíš domů
A už tě zvony vítají
Nekonečný čas
Byl jsi pryč
A tvé tělo už hoří
Jsi jak pochodeň
Tak zamávej
Všem těm dnům, co jsi prožil
Náruč staletá
Boží syn
Se zas po bitvě vrací
Oči boha jdou
Oblohou
Minulost v krvi tam leží
Duše kolísá
A tělo v plamenech
Se zas na oltář vrací
Bílé světlo snů
Poznáváš
To když se teď do něj vracíš
Podívej
Noc se otvírá
V záři ohňů
Vítr zpívá
Pohanský
Obřad andělů
Jak si percy shelley přál
Prometheus byl
Duchem tvým
On vždycky k nebi se vznáší
Na tragický boj
Chtěla jsi jít
A už tě chorál unáší
Exilový král
Nosil tvář
A villa diodati září
Nechal jsi je stát
Zlomené
Tam na břehu jezera všech tváří
Shelley
O sol projeta sombra
Na ramagem das árvores
As sombras ganham vida
A estrada que você conhece
Você chega em casa
E já te recebem os sinos
Tempo infinito
Você estava longe
E seu corpo já queima
Você é como uma tocha
Então acene
Para todos os dias que você viveu
Um abraço centenário
Filho de Deus
Volta após a batalha
Os olhos de Deus vão
Pelo céu
O passado jaz em sangue ali
A alma oscila
E o corpo em chamas
Retorna ao altar
A luz branca dos sonhos
Você reconhece
Quando você se volta para ele
Olhe
A noite se abre
Na luz do fogo
O vento canta
Um ritual
Pagão dos anjos
Como Percy Shelley desejou
Prometeu era
Seu espírito
Ele sempre se eleva ao céu
Na luta trágica
Você queria ir
E já o hino te leva
Rei do exílio
Carregava seu rosto
E a Villa Diodati brilha
Você os deixou parados
Quebrados
Lá na margem do lago de todos os seus rostos