Poustevník

Eremita

Poustevník

O manto do frio percorre a terraRubáš mrazu obchází krajinu
Se infiltra na profundidade da florestaVkrádá se do hloubky lesa
Primeiro congela as folhas caídas do outonoPrvní zmrazí spadané listí podzimu
Segue seu caminho entre as árvoresDál mezi stromy pokracuje jeho cesta

A floresta se inclina cada vez mais para o fundoLes svažuje se stále víc do hloubky
Infinita como um funilBezedný jako trychtýr
Caminho devagar pela alameda coberta de folhasPomalu krácím opadanou alejí
Desolado, abandonado, o eremitaZbídacený, opuštený rytír

Seus livros são a casca das árvores antigasJeho knihy jsou kura starých stromu
Diariamente ronda as armadilhas armadasDenne obchází kolem nastražených pastí
Muitas vezes sua pele pálidaMnohokrát je jeho bledá plet
Manchada de sangue vermelhoZbarvena rudou krví

Mas escondido sob os tufos de cabelo e barba - o eremitaAle skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník

Árvores grossas, com raízes podresTlusté stromy, podmácené koreny
Entre os arbustos vejo uma cabanaMezi krovinami vidím chatrc
Janelas quebradas, chaminé desmoronadaProlámaná okna, komín zborený
Ainda assim habitada pelo eremitaPresto obydlená poustevníkem

Silencioso, deixa o frio entrarMlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Não percebe nadaVubec nic nevnímá
Desolado, como um penhasco batido pelo ventoPustý, jak vetrem ošlehaný sráz
De repente, porém, amaldiçoa Cristo:Náhle však Krista proklíná:

"A besta já arrasou o povo"Ta bestie už zcela strhla lid
Voltados para longe da natureza, abandonaram a essênciaOdvráceni od prírody, odvrhli vlácnost
Já perderam para sempre a sensibilidadeUž navždy ztratili cit
O sussurro das árvores, a chuva, sentir a natureza"Šum stromu, dešte, vnímat prírodu"

De repente agarra um pedaço de carnePopadne náhle kus masa
Rasga com os dentes a carne seca da faunaSušené maso lesní zvere trhá zubama
Envolto em trapos naturaisZahalen do prírodních cáru
Inala o vento, o manto do frioVdechuje vítr, rubáš mrazu